Vady LCD panelů

 Zajímavosti  Komentáře nejsou povoleny
Čec 192013
 

Nejčastější závady u LCD panelů.
Nelze jednoznačně říci, jaká závada je nejčastější, neboť každý výrobce a model displeje má svá slabá místa.
Obecně však lze říci, že nejčastěji se vyskytující výrobní vadou je problém s podsvícením, a to jak problém se samotnými CCFL výbojkami, tak i problém s podsvětlovací jednotkou, která zajišťuje rovnoměrnost podsvícení. Častou závadou je také nečistota v podsvětlovací jednotce. Neméně častou vadou jsou linky a celé bloky, jež na vadném displeji svítí, nebo naopak nesvítí, a to jak vertikální, tak horizontální a v různých barvách.
Další častou vadou, jakou si však způsobují zákazníci sami, je poškození či poškrábání povrchu LCD. V tomto případě je nutné vyměnit vrchní vrstvu LCD panelu, tzv. polarizační filtr. Jedná se o náročný úkon vyžadující speciální technologii a celý proces je citlivý na čistotu prostředí. Každé smítko prachu, jež by ulpělo mezi sklem a novým polarizačním filmem, by se neblaze projevilo na výsledném obraze. Náhradní komponenty však nelze zajistit.
Kdy se panel ještě vyplatí opravit a kdy je lepší vyměnit jej za nový.
Rentabilnost opravy LCD záleží spíše na ceně a dostupnosti zařízení, z něhož displej pochází.
Zjednodušeně řečeno – oprava displeje se vyplatí u přístrojů novějších a u přístrojů střední a vyšší cenové kategorie.
Vadné subpixely/pixely.
Bohužel toto je jedna ze závad, která patří do kategorie neopravitelných a jedinou možností je výměna celého LCD panelu. Ovšem pozor, je třeba si uvědomit, že jeden či dva vadné subpixely na jednom displeji nelze brát jako závadu. Výrobci displejů uvádějí ve svých specifikacích toleranci počtu a druhů vadných pixelů a podle toho je displej zařazen do příslušné kvalitativní kategorie. Není divu, že se výrobci touto specifikací chrání. Například pokud je u displeje s rozlišením 1 280 × 1 024 px, který má 3 932 160 subpixelů, jeden subpixel vadný, znamená to, že byla obrazovka vyrobena s úspěšností 99.999975 % a chyba je pouze 0,000025 %, což je obecně solidní úspěšnost výroby. Pravděpodobně jen málokterý výrobce z jiného oboru má tak vysokou úspěšnost výroby.
Jak dlouho vydrží podsvětlovací zářivky a jaká je křivka poklesu jejich svítivosti.
Často je prodejci a distributory uváděna životnost CCFL výbojek 50 tisíc hodin. Tento údaj je však zavádějící. Takové životnosti může výbojka dosáhnout pouze v ideálních podmínkách, pokud ji nebudete vypínat a zapínat a pokud se spokojíte s poloviční svítivostí oproti nové výbojce v konci její životnosti. V běžném provozu však displej běžně vypínáme, čímž životnost výrazně klesá, a rozhodně nelze říci, že by byl displej při provozu v ideálních laboratorních podmínkách, jak uvádějí specifikace výrobce. Skutečná životnost CCFL výbojek v běžném provozu je tedy na hony vzdálena uváděné hodnotě 50 tisíc hodin.

 Posted by at 22.25

Porovnání TV panelů PDP,LCD,LED

 Zajímavosti  Komentáře nejsou povoleny
Čec 192013
 

Vlastnosti PDP(Plasma Display Panel) v porovnání s LCD a LED technologií.
Kontrast
Plazmové displeje jsou ve všeobecnosti udávané jako zobrazovací plochy s větší hodnotou kontrastu jako LCD panely. PDP má kvalitnější zobrazení černé barvy a lepší kontrast jako LCD, avšak obě technologie mají v tomto směru svoje technologické limity.
Každá buňka na PDP musí být před vyzářením světla nabitá, aby buňky dokázaly reagovat dostatečně rychle (souvisí to s dobou odezvy), a proto nemohou dosáhnout věrnou černou barvu. Nové modely dokážou konkurovat CRT v kvalitě zobrazování černé barvy.
Vypálení obrazu do displeje
Se zobrazováním statických obrazů na displejích, v souvislosti s používáním vyzařovacího materiálu na bázi fosforu, je spojený problém takzvaného „burn-in“, aneb vypálení obrazu do obrazovky. Při této poruše displeje hovoříme o permanentním, z části průhledném a z části viditelném, „otisku“ původního obrazu. Je to způsobené fosforem, přitom fosfor ztrácí svoji svítivost v jednotlivých buňkách nerovnoměrně. V případě vypálení obrazu do zobrazovací plochy jsou rozdíly ve svítivosti jednotlivých buněk běžně rozeznatelné okem. Další variantou této chyby je zkreslení právě zobrazovaného obrazu s postupným ztrácením svítivosti.
K této chybové kategorii přiřazujeme i pozastavení obrazu. Když skupina buněk zobrazuje barvy velké intenzity dlouhodobě, může nastat situace, že po zhasnutí skupiny buněk bude původní obraz viditelný ještě na nějakou dobu (fantom obrazu). Avšak tento jev není proti
vypálení obrazu permanentní a po krátké době, když poklesne napětí v buňkách na normální úroveň, přízrak obrazu zmizne.
ORBITER – pokud televizor tuto funkci má, je nutné zkontrolovat, jestli je zapnutá.

Doba odezvy
Co se týče zobrazování, LCD panely jsou komplexnější technologií. Aby mohla být výsledná barevná hodnota daného pixelu změněná, potřebujeme, aby se krystal otočil do správné polohy, což je časově náročným krokem. V případě PDP je změna barvy pixelu způsobená změnou napětí v okolí buňky, co má za následek velmi nízké hodnoty doby odezvy oproti LCD. U LCD panelů se často potkáváme s efektem pozdního zhasínání bodů, které se v případě PDP nevyskytuje vůbec a je způsobeno vyšším časem odezvy.
Pozorovací úhel a barevná věrnost
Pozorovací úhel je jeden ze základních parametrů pro LCD, ne však pro PDP. U plazmových displejů je tato hodnota mnohem vyšší, než u LCD, prakticky PDP má pozorovací úhel stejný s plochými CRT obrazovkami.
Oblast zobrazitelných barev na PDP je větší, než u LCD, LED. Důvodem je rozdílný princip zobrazování. LCD filtruje všechny barvy z bílé barvy, PDP hned vyzařuje barevné světlo, pomocí kterého se dá dosáhnout vysoká věrnost a škála barev (počet barev na PDP je nad 236 oproti 234 pro LCD).
Spotřeba
U PDP potřebuje každá buňka svůj vlastní zdroj energie, celková spotřeba PDP je o dost vyšší, než u LCD. Ve většině případů se mluví o dvojnásobné spotřebě, avšak tyto hodnoty jsou silně závislé od nastavení a zobrazovacích módů. Většina PDP má v sobě zabudovaný mód zobrazení s největší věrností a intenzitou barev až po šetřící mód, přičemž rozdíly ve spotřebě elektrické energie mezi jednotlivými módy může být i několik desítek wattů.
Váha
PDP potřebuje na kvalitní izolaci vzácných plynů od prostředí skleněné tabule. Sklo je materiálem poměrně těžkým, většina PDP je těžších, než LCD, LED s porovnatelnými velikostmi.
Výkonnost ve špičkovém provozu
PDP může v případě provozu s vysokou intenzitou obrazu generovat bzučící zvuk, známý ze starých neonových světel. Je to následek toho, že plyn musí uvnitř PDP pracovat za ztížených podmínek.
Poškození a vady
Bohužel náchylnost na mechanické poškození u LCD je velká, protože nemají sklo, jako CRT obrazovky, PDP sklo má, ale díky svým rozměrům je zranitelný. LCD, LED panelům je potřeba věnovat při čištění velkou pozornost, aby nedošlo k jeho poškození promáčknutím. V takových případech je nutná výměna panelu a to znamená – nový televizor.

This site uses cookies to enhance your experience. By continuing to the site you accept their use. More info in our cookies policy.     ACCEPT