Vady LCD panelů

 Zajímavosti  Komentáře nejsou povoleny
Čec 192013
 

Nejčastější závady u LCD panelů.
Nelze jednoznačně říci, jaká závada je nejčastější, neboť každý výrobce a model displeje má svá slabá místa.
Obecně však lze říci, že nejčastěji se vyskytující výrobní vadou je problém s podsvícením, a to jak problém se samotnými CCFL výbojkami, tak i problém s podsvětlovací jednotkou, která zajišťuje rovnoměrnost podsvícení. Častou závadou je také nečistota v podsvětlovací jednotce. Neméně častou vadou jsou linky a celé bloky, jež na vadném displeji svítí, nebo naopak nesvítí, a to jak vertikální, tak horizontální a v různých barvách.
Další častou vadou, jakou si však způsobují zákazníci sami, je poškození či poškrábání povrchu LCD. V tomto případě je nutné vyměnit vrchní vrstvu LCD panelu, tzv. polarizační filtr. Jedná se o náročný úkon vyžadující speciální technologii a celý proces je citlivý na čistotu prostředí. Každé smítko prachu, jež by ulpělo mezi sklem a novým polarizačním filmem, by se neblaze projevilo na výsledném obraze. Náhradní komponenty však nelze zajistit.
Kdy se panel ještě vyplatí opravit a kdy je lepší vyměnit jej za nový.
Rentabilnost opravy LCD záleží spíše na ceně a dostupnosti zařízení, z něhož displej pochází.
Zjednodušeně řečeno – oprava displeje se vyplatí u přístrojů novějších a u přístrojů střední a vyšší cenové kategorie.
Vadné subpixely/pixely.
Bohužel toto je jedna ze závad, která patří do kategorie neopravitelných a jedinou možností je výměna celého LCD panelu. Ovšem pozor, je třeba si uvědomit, že jeden či dva vadné subpixely na jednom displeji nelze brát jako závadu. Výrobci displejů uvádějí ve svých specifikacích toleranci počtu a druhů vadných pixelů a podle toho je displej zařazen do příslušné kvalitativní kategorie. Není divu, že se výrobci touto specifikací chrání. Například pokud je u displeje s rozlišením 1 280 × 1 024 px, který má 3 932 160 subpixelů, jeden subpixel vadný, znamená to, že byla obrazovka vyrobena s úspěšností 99.999975 % a chyba je pouze 0,000025 %, což je obecně solidní úspěšnost výroby. Pravděpodobně jen málokterý výrobce z jiného oboru má tak vysokou úspěšnost výroby.
Jak dlouho vydrží podsvětlovací zářivky a jaká je křivka poklesu jejich svítivosti.
Často je prodejci a distributory uváděna životnost CCFL výbojek 50 tisíc hodin. Tento údaj je však zavádějící. Takové životnosti může výbojka dosáhnout pouze v ideálních podmínkách, pokud ji nebudete vypínat a zapínat a pokud se spokojíte s poloviční svítivostí oproti nové výbojce v konci její životnosti. V běžném provozu však displej běžně vypínáme, čímž životnost výrazně klesá, a rozhodně nelze říci, že by byl displej při provozu v ideálních laboratorních podmínkách, jak uvádějí specifikace výrobce. Skutečná životnost CCFL výbojek v běžném provozu je tedy na hony vzdálena uváděné hodnotě 50 tisíc hodin.

 Posted by at 22.25

Porovnání TV panelů PDP,LCD,LED

 Zajímavosti  Komentáře nejsou povoleny
Čec 192013
 

Vlastnosti PDP(Plasma Display Panel) v porovnání s LCD a LED technologií.
Kontrast
Plazmové displeje jsou ve všeobecnosti udávané jako zobrazovací plochy s větší hodnotou kontrastu jako LCD panely. PDP má kvalitnější zobrazení černé barvy a lepší kontrast jako LCD, avšak obě technologie mají v tomto směru svoje technologické limity.
Každá buňka na PDP musí být před vyzářením světla nabitá, aby buňky dokázaly reagovat dostatečně rychle (souvisí to s dobou odezvy), a proto nemohou dosáhnout věrnou černou barvu. Nové modely dokážou konkurovat CRT v kvalitě zobrazování černé barvy.
Vypálení obrazu do displeje
Se zobrazováním statických obrazů na displejích, v souvislosti s používáním vyzařovacího materiálu na bázi fosforu, je spojený problém takzvaného „burn-in“, aneb vypálení obrazu do obrazovky. Při této poruše displeje hovoříme o permanentním, z části průhledném a z části viditelném, „otisku“ původního obrazu. Je to způsobené fosforem, přitom fosfor ztrácí svoji svítivost v jednotlivých buňkách nerovnoměrně. V případě vypálení obrazu do zobrazovací plochy jsou rozdíly ve svítivosti jednotlivých buněk běžně rozeznatelné okem. Další variantou této chyby je zkreslení právě zobrazovaného obrazu s postupným ztrácením svítivosti.
K této chybové kategorii přiřazujeme i pozastavení obrazu. Když skupina buněk zobrazuje barvy velké intenzity dlouhodobě, může nastat situace, že po zhasnutí skupiny buněk bude původní obraz viditelný ještě na nějakou dobu (fantom obrazu). Avšak tento jev není proti
vypálení obrazu permanentní a po krátké době, když poklesne napětí v buňkách na normální úroveň, přízrak obrazu zmizne.
ORBITER – pokud televizor tuto funkci má, je nutné zkontrolovat, jestli je zapnutá.

Doba odezvy
Co se týče zobrazování, LCD panely jsou komplexnější technologií. Aby mohla být výsledná barevná hodnota daného pixelu změněná, potřebujeme, aby se krystal otočil do správné polohy, což je časově náročným krokem. V případě PDP je změna barvy pixelu způsobená změnou napětí v okolí buňky, co má za následek velmi nízké hodnoty doby odezvy oproti LCD. U LCD panelů se často potkáváme s efektem pozdního zhasínání bodů, které se v případě PDP nevyskytuje vůbec a je způsobeno vyšším časem odezvy.
Pozorovací úhel a barevná věrnost
Pozorovací úhel je jeden ze základních parametrů pro LCD, ne však pro PDP. U plazmových displejů je tato hodnota mnohem vyšší, než u LCD, prakticky PDP má pozorovací úhel stejný s plochými CRT obrazovkami.
Oblast zobrazitelných barev na PDP je větší, než u LCD, LED. Důvodem je rozdílný princip zobrazování. LCD filtruje všechny barvy z bílé barvy, PDP hned vyzařuje barevné světlo, pomocí kterého se dá dosáhnout vysoká věrnost a škála barev (počet barev na PDP je nad 236 oproti 234 pro LCD).
Spotřeba
U PDP potřebuje každá buňka svůj vlastní zdroj energie, celková spotřeba PDP je o dost vyšší, než u LCD. Ve většině případů se mluví o dvojnásobné spotřebě, avšak tyto hodnoty jsou silně závislé od nastavení a zobrazovacích módů. Většina PDP má v sobě zabudovaný mód zobrazení s největší věrností a intenzitou barev až po šetřící mód, přičemž rozdíly ve spotřebě elektrické energie mezi jednotlivými módy může být i několik desítek wattů.
Váha
PDP potřebuje na kvalitní izolaci vzácných plynů od prostředí skleněné tabule. Sklo je materiálem poměrně těžkým, většina PDP je těžších, než LCD, LED s porovnatelnými velikostmi.
Výkonnost ve špičkovém provozu
PDP může v případě provozu s vysokou intenzitou obrazu generovat bzučící zvuk, známý ze starých neonových světel. Je to následek toho, že plyn musí uvnitř PDP pracovat za ztížených podmínek.
Poškození a vady
Bohužel náchylnost na mechanické poškození u LCD je velká, protože nemají sklo, jako CRT obrazovky, PDP sklo má, ale díky svým rozměrům je zranitelný. LCD, LED panelům je potřeba věnovat při čištění velkou pozornost, aby nedošlo k jeho poškození promáčknutím. V takových případech je nutná výměna panelu a to znamená – nový televizor.

Kdy bude vysílat Ultra HD TV?

 Zajímavosti  Komentáře nejsou povoleny
Čec 152013
 

Technicky už existuje, Eutelsat Communications uvedla na trh první Ultra HD demo kanál v Evropě v lednu 2013, EUTELSAT satelitu 10A. Ve Velké Británii, BBC má plány na film a několik dokumentů s 4K zařízení v roce 2013, i když je to vlastně vyzkoušeno, Super Hi-Vision – nebo 8k – bylo vysílání z olympijských her v Londýně .

Stejně jako planeta Země byla jedním z prvních programů, které byly zobrazeny v HD, pro BBC Natural History Unit byl zadán úkol natáčení Survival v Ultra HD.

Jižní Korea v současné době razí cestu v Ultra HD vysílání, jeho KBS Kwanak vysílač používá DVB-T2 architekturu (tech za Freeview HD ve Spojeném království) posílá Ultra HD signál komprimovaný pomocí HEVC kódování.

Šestiměsíční zkušební období v USA je naplánováno na rok 2013, kdy se pokusí vysílání signálů Ultra HD TV v oblasti Baltimore, zatímco na Mobile World Congress 2013 španělská telekomunikační společnost Abertis, provedla experiment na vysílání Ultra HD TV snímků pomocí DVB-T2 a 84-palcového Ultra HD TV.

V roce 2014 Mistrovství světa z Brazílie se zobrazí v Ultra HD pro satelitní diváky v Japonsku, i když tato země bude vysílat Super Hi-Vision vysílání až v roce 2016 nebo 2018.

Zdroj: www.techradar.com/news

 Posted by at 23.23
Čec 132013
 

Plné vysoké rozlišení (Full HD 1920 x 1080 obrazových bodů) ještě nestihlo plně vytlačit standardní rozlišení (SD 720 x 576 pixelů) a výrobci již pomalu přicházejí s rozlišením ještě čtyřikrát vyšším. UHD (Ultra High Definition), označované i zkratkou 4K, má rozlišení 3 840 x 2 160 obrazových bodů. Ačkoli jsou již i na českém trhu UHD televizory, některé z nich nejsou schopné 4K signál fakticky přehrát. A to ve větších úhlopříčkách stojí kolem tři čtvrtě milionu. Na jejich omluvu – produkce 4K videa je zatím natolik náročnou disciplínou, že se masového rozšíření nemusíme v nejbližší době obávat. Nebo se na něj těšit.

zdroj: technet.idnes.cz

 Posted by at 23.02

OLED – nástupce LCD a LED displejů

 Zajímavosti  Komentáře nejsou povoleny
Čec 132013
 

Organické LED (Organic Light-Emitting Diode) displeje jsou dnes k vidění především na lepších chytrých telefonech, předpokládá se však i jejich uplatnění u displejů notebooků a hlavně televizorů. Na veletrzích jsou již prezentovány i 55″ OLED televizory, ale jejich rozšíření brání extrémně vysoká cena a potíže s výrobou. V OLED displejích je obraz tvořen přímo miniaturními organickými diodami nanesenými mezi dvojicí elektrod. Směrem k divákovi je zcela transparentní. Obraz se vyznačuje perfektní ostrostí, dokonalou černou barvou, takřka neomezenými pozorovacími úhly, sytými barvami a skvělým kontrastem. Lze vyrobit i prohnutý nebo ohebný OLED displej. Počáteční brzdou ve vývoji byla rychlejší „úmrtnost“ modrých OLED segmentů.

zdroj: technet.idnes.cz

 Posted by at 22.59

Pohoda TV v programové nabídce Skylink

 Aktuálně  Komentáře nejsou povoleny
Čec 132013
 

Provozovatel česko-slovenské satelitní platformy Skylink, společnost M7 Group, informuje o zařazení nové televizní stanice POHODA do programové nabídky Skylinku.

 pohoda-tv

V úterý 2. července bylo spuštěno vysílání televizní stanice POHODA, která zaujala pozici zaniklé TV Pětka. Ta ukončila svůj provoz v únoru 2013. POHODA vysílá regionální zprávy, vlastní magazíny a zejména videoklipy a koncerty s rockovou hudbou. Program POHODA vysílá volně (FTA) a v nabídce Skylink se stal součástí balíčku Digital.

Technické parametry pro naladění:

  •  satelit: Astra 3B (23,5°E)
  •  kmitočet: 11,895 GHz
  •  polarizace: vertikální
  •  symbolová rychlost: 27500 ksymb/s
  •  FEC: 5/6

Očko Gold ve III. multiplexu

 Aktuálně  Komentáře nejsou povoleny
Čec 072013
 

Ve třetím multiplexu DVB-T, který provozuje společnost Czech Digital Group (CDG) vysílá Óčko Gold.

ocko-goldVysílá největší hity 60. až 90. let a to nejen z české a slovenské scény, ale i zahraničních interpretů. Cílem je zaujmout diváka, který klade důraz na hodnoty a kvalitu a současně se chce bavit. Óčko Gold jistě příjemně překvapí i rockery, kteří v plánované programové skladbě mají svůj blok.


Přeladění programu Visasat HD

 Aktuálně  Komentáře nejsou povoleny
Čec 042013
 

Provozovatel česko-slovenských satelitních platforem Skylink a CS Link, společnost M7 Group informuje o změně technických parametrů pro naladění dokumentárního programu Viasat HD.

Informujeme všechny zákazníky Skylinku, kteří mají předplacen některý z programových balíčků Kombi, HD Plus, Multi HD nebo Komplet, že došlo ke změně technických parametrů pro naladění programu Viasat HD. Na původní pozici bude Viasat HD dostupný nejdéle do začátku příštího týdne.

Nové parametry pro naladění programu Viasat HD:

  • Satelit:                                        Astra 23,5°E
  • Kmitočet:                                    11 856 MHz
  • Polarizace:                                   Veritkální
  • FEC:                                            2/3
  • Symbolová rychlost:                     27 500 kS/s
  • Norma:                                       DVB-S2, 8PSK
  • Pilot:                                           OFF
This site uses cookies to enhance your experience. By continuing to the site you accept their use. More info in our cookies policy.     ACCEPT